Dispoziční oprávnění k majetkové podstatě od povolení reorganizace

16.5.2.5

Dispoziční oprávnění k majetkové podstatě od povolení reorganizace

JUDr. Jolana Maršíková

Podle § 330 IZ se právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona v důsledku zahájení insolvenčního řízení podle § 111 IZ, z rozhodnutí insolvenčního soudu po zahájení insolvenčního řízení podle § 113 IZ nebo z rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného v souvislosti s rozhodnutím o úpadku podle § 140 odst. 1 IZ, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 IZ jinak.

Této problematice se podrobně věnuje výklad v části 8.5 a 8.5.1.

Na tomto místě lze stručně uvést následující:

Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce, na návrh věřitelského výboru nebo i bez návrhu zakázat dlužníkovi nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho dispoziční oprávnění omezit, zejména má-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem (§ 332 IZ). Až do schválení reorganizačního plánu je insolvenční soud oprávněn tato omezení podle okolností změnit nebo zrušit. V rozsahu, v jakém je tímto rozhodnutím dispoziční oprávnění dlužníka omezeno, přechází na insolvenčního správce.

Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, neboť se jimi významně změní hodnota majetkové podstaty, postavení věřitelů anebo míra jejich uspokojení, činí dlužník…