Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1244

K odst. 1

Právo stavby nelze sjednat jako právo časově neomezené. Naopak, lze ho zřídit pouze jako právo dočasné, omezené maximální délkou trvání 99 let. Zákonem je stanovena pouze doba maximální, nikoliv doba minimální. S ohledem na dočasnost práva stavby vzniká otázka, zda je skutečně nutné omezit trvání stavby zákonem, anebo má-li se zákon spokojit jen s obecným stanovením jeho dočasnosti. V každém případě je vymezení doby trvání podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení práva stavby. Pokud by si stavebník s vlastníkem pozemku dohodli ve smlouvě dobu trvání práva stavby delší, než je maximálně povolená, mělo by to za následek neplatnost celé smlouvy o zřízení práva stavby, neboť NOZ nestanoví pro tento případ domněnku, že v případě sjednání doby delší, než je 99 let, se k takovému ustanovení nepřihlíží a má se aplikovat maximální možná doba trvání.

Dočasnost

Časové omezení práva stavby vyvolává určité specifické důsledky. Právo stavby může být předmětem zástavy, nicméně je nutné si uvědomit, že zánikem práva stavby zaniknou…