Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2009 - Smrt dlužníka nebo věřitele

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava zániku závazku smrtí dlužníka nebo věřitele byla obsažena v § 579 ObčZ. Nová právní úprava se od dosavadní v zásadě neliší.

Povinnost dlužníka, jakož i právo věřitele vyplývající ze závazku zásadně smrtí nezaniká. Jak dluhy, tak pohledávky jsou předmětem dědění. Zanikají tedy pouze ta práva a povinnosti, jejichž obsahem je plnění, které je vázáno výlučně na osobu dlužníka či na osobu věřitele.

 NahoruPříklad

Pan Novák si u známého malíře objednal zhotovení portrétu své manželky. Malíř zemřel. Vzhledem k tomu, že plnění mělo být osobně provedeno dlužníkem (a není možné jej splnit dědici), pak povinnost dlužníka (a podle našeho názoru celý závazek) zaniká.

 NahoruPříklad

Hlasová lektorka uzavřela smlouvu s operní pěvkyní týkající se výuky správného dýchání, výslovnosti apod. Operní pěvkyně zemřela. Tím zaniklo i právo na čerpání výuky, neboť toto plnění bylo omezeno jen na osobu operní pěvkyně.
Typickým právem osobní povahy je např. právo na výplatu dávek ze smlouvy o důchodu (viz § 2701 a násl. NOZ). Toto právo smrtí nepřechází na dědice příjemce dávek. Podle výslovného ustanovení § 2703 NOZ, zemře-li osoba, na dobu jejíhož života byl důchod ujednán, zaplatí plátce dávku, která za života oné osoby již dospěla (tj. nastala její splatnost). Pokud si strany sjednaly, že důchod je splatný pozadu, zaplatí plátce dávku připadající na dobu, po kterou byl příjemce dávek ještě naživu.

Dalším typickým právem osobní povahy je právo na výživné. Zemře-li ten, komu je poskytováno výživné, nebo naopak ten, kdo výživné poskytuje, právo či povinnost poskytovat výživné tím zaniká. Dávka výživného, která byla splněna na nezletilé dítě na měsíc dopředu, a dítě před uplynutím měsíce zemřelo, se nevrací (viz…