NahoruNáhrada škody vzniklá zahájením insolvenčního řízení
Ustanovení § 147 IZ ve znění účinném do 31. 10. 2012 upravovalo postup stanovený pro uplatnění
náhrady škody, jež mohla vzniknout dlužníkovi nebo jeho věřitelům nedůvodně
podaným věřitelským insolvenčním návrhem.
S účinností od 1. 11. 2012 (novela IZ
provedená zákonem č. 334/2012Sb.) upravuje toto ustanovení právo na náhradu škody
každé osoby, které zahájením insolvenčního řízení (jak k věřitelskému, tak
k dlužnickému návrhu) a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda
nebo jiná újma.
V případě, že
a) insolvenční návrh byl odmítnut, nebo
b) insolvenční řízení bylo zastaveno vinou
insolvenčního navrhovatele,
má osoba, které vznikla zahájením insolvenčního
řízení v důsledku účinků s ním spojených a opatřeními přijatými v jeho průběhu podle § 147 IZ proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné
majetkové újmy.
V pochybnostech se má za to, že insolvenční
navrhovatel zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu
zavinil.
Stejně tak mají dotčené osoby právo na
náhradu škody nebo jiné majetkové újmy v případě, že byl insolvenční návrh
zamítnut.
Tuto odpovědnost insolvenční navrhovatel
nemá, jestliže důvodem zamítnutí návrhu bylo
- chování dlužníka, který po zahájení insolvenčního řízení
splnil závazky, jež jeho úpadek osvědčovaly,
- chování dlužníka, který se dohodl s věřiteli na jiném způsobu
plnění těchto závazků (např. byl sjednán splátkový kalendář),
- zjištění, že platební neschopnost dlužníka vznikla v důsledku
protiprávního jednání třetí osoby a se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně
předpokládat, že platební neschopnost dlužník odvrátí v době 3 měsíců po
splatnosti jeho peněžitých závazků ( § 143 odst. 3 IZ).
Judikát
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 07.
2012, sen. zn. 29 NSCR 15/2010, uveřejněné pod č. 10/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek s právní větou:
Dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel má ve
smyslu ustanovení § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která
mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu
také vůči insolvenčnímu navrhovateli, jehož insolvenční návrh zamítl insolvenční
soud jen proto, že nedoložil svou splatnou pohledávku proti dlužníku ( § 105 insolvenčního zákona). Insolvenční navrhovatel, jehož odpovědnost za škodu nebo
jinou újmu vzniklou zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v
jeho průběhu je dovozována jen proto, že coby důvod zamítnutí insolvenčního
návrhu v insolvenčním řízení vyšlo najevo, že sporné skutečnosti týkající se
jeho pohledávky nebude možné osvědčit pouze listinami a provedením věcně
(okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů, by insolvenční soud
nahrazoval sporné řízení o pohledávce, se této odpovědnosti zprostí, jestliže
prokáže, že v době zamítnutí…
