Nepatrný konkurs

7.10

Nepatrný konkurs

Mgr. Ivana Mlejnková

Pro určité výslovně definované případy lze využít institutu nepatrného konkursu. Nejde ve své podstatě o specifický (samostatný) způsob řešení úpadku, ale o zvláštní případ konkursu, pro nějž se použijí ustanovení o konkursu s určitými odchylkami, jejichž použití znamená podstatné zjednodušení řízení. Schůze věřitelů ovšem může některé z takových odchylek nepatrného konkursu pro daný případ vyloučit.

O nepatrný konkurs jde podle § 314 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) v případě, že dlužník

1. je fyzická osoba – nepodnikatel, nebo
2. za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nebyl zjištěn jeho celkový obrat přesahující 2 mil. Kč a současně nemá více než 50 věřitelů.

Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs (že konkurs bude projednáván jako nepatrný), vydá insolvenční soud dle § 314 odst. 2 IZna návrh, nebo i bez návrhu, a učiní tak

1. již s prohlášením konkursu (§ 148 odst. 1 nebo § 149 odst. 1– část Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ), nebo
2. kdykoli po prohlášení konkursu.

Toto rozhodnutí musí být vždy odůvodněno, nicméně odvolání proti němu není přípustné (§ 314 odst. 4 IZ).

Podle § 315 IZnerozhodne-li schůze věřitelů jinak, postupuje se v nepatrném konkursu podle ustanovení o konkursu s těmito odchylkami:

1. místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů,
2. při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a námitky proti nim,
3. včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání,
4. k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu,
5. k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu a věřitelského orgánu,
6. předloží-li insolvenční správce společně s konečnou zprávou návrh rozvrhového usnesení, insolvenční soud může spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením, přičemž rozvrhové usnesení pak nabude právní moci nejdříve dnem právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy – tato poslední odchylka byla doplněna novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb., která se ovšem podle svého přechodného ustanovení použije jen pro insolvenční řízení, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku po účinnosti této novely, tj. od 1.6.2019 (k tomu viz závěr části Projednání konečné zprávy a vyúčtování).

Insolvenční soud může dle § 315 odst. 2 IZstanovit pro nepatrný konkurs i další odchylky od postupu předepsaného pro konkurs, pokud:

1. nejsou v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů,
2. povedou k rychlému a hospodárného průběhu insolvenčního řízení,
3. nedotýkají se postavení…