Novela zákona o obchodních korporacích od 1.1.2021 z pohledu účetního a ekonoma - 1. díl

2020.24.1

Novela zákona o obchodních korporacích od 1.1.2021 z pohledu účetního a ekonoma – 1. díl

Ing. Ivana Pilařová

Díl první – podíly na zisku a jiných vlastních zdrojích

 Nahoru1. ÚVOD

 Nahoru2. VKLADY DO KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ

K dílčím zjednodušujícím změnám dochází u vkladů do kapitálových společností. Peněžitý vklad do kapitálových společností je možné splatit i jinak než bankovním převodem, který je do konce roku 2020 u zakladatelských vkladů povinný. Alternativní hotovostní splacení zakladatelského vkladu bude možné realizovat, pokud výše všech peněžitých vkladů všech společníků nepřesáhne v souhrnu částku 20 000 Kč (§ 23 odst. 2 ZOK).

Novinkou je také možnost po vzniku společnosti s ručením omezeným a splacení vkladové povinnosti vypustit ze společenské smlouvy údaje o vkladech zakladatelů, údaje o jednateli, určení správce vkladů, určení osoby znalce, který oceňoval nepeněžní vklad. Tento úkon může provést jednatel, vypuštění se nepovažuje za změnu společenské smlouvy. Z pohledu následujících let jsou tyty údaje o jednateli v době vzniku společnosti zbytečné, stejně tak údaje o osobě znalce, který oceňoval tehdejší nepeněžní vklad, který již společnost mnohdy ani nevlastní.

 Nahoru3. RUČENÍ ZA NESPLACENÝ NEPENĚŽNÍ VKLAD V PŘÍPADĚ PŘEVODU PODÍLU

Pokud v případě nepeněžního vkladu nepřejde na obchodní korporaci vlastnické právo, je povinen vkladatel uhradit jeho cenu v penězích a vzít si takový vklad zpět. Toto ustanovení platí historicky. Co si však počít v případě, kdy v mezidobí dojde k převodu podílu na jiného společníka?

Je zřejmé, že musí dojít k doplacení vkladu, je však otázkou, kdo ručí za dosud nesplacený vklad. Původní dikce § 26 odst. 2 ZOK byla poněkud nejasná. Nově odpovídá za splnění vkladové povinnosti vkladatel (tj. původní společník). Nabyvatel podílu (tj. nový společník, který podíl nabyl) za splacení vkladu pouze ručí (§ 26 odst. 2 ZOK). Uvedená změna se nevztahuje na ostatní dluhy náležející k podílu, které na nabyvatele převodem podílu vždy přecházejí.

 Nahoru4. PODÍL NA ZISKU ČI JINÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH

Existenci podmínek pro výplatu podílů na zisku předpokládáme, a i z původního znění zákona známe. Překvapením je však rozšíření některých ustanovení také na výplatu "jiných vlastních zdrojů". ZOK, ač tento pojem užívá, tak je pro své účely nedefinuje. Pouze v § 34 odst. 2 ZOK upřesňuje, že k rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu, nebo zánik upravuje právní předpis, nebo společenská smlouva způsobem, který rozdělení nepřipouští.

Z výše uvedeného pohledu rozdělíme složky vlastního kapitálu na ty, které k rozdělení vhodné jsou, a které nikoliv.

Rezervní fond je povinný pro ty kapitálové obchodní společnosti, které se stále řídí obchodním zákoníkem, neboť neprovedly postup podle § 777 odst. 5 ZOK. Tvorba a použití fondu na vlastní akcie je upravena v § 316 ZOK, jedná se o vázaný zdroj, po dobu držby vlastních akcií nelze rozdělit.

 Nahoru4.1. Základní předpoklad pro výplatu podílů na zisku, splatnost podílů

Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. To znamená, že bez předchozího schválení účetní závěrky není možné přistoupit k rozdělení zisku, ani úhradě ztráty. Svolat valnou hromadu za účelem schválení účetní závěrky za uplynulé účetní období, je povinností jednatele či představenstva a to do 6 měsíců od rozvahového dne.

Pro větší právní jistotu a v souladu s aktuální judikaturou zákon přímo stanoví, že na základě této účetní závěrky je možné rozdělit zisk do konce účetního období následujícího po účetním období účetní závěrky. Nejsou vyloučena opakovaná rozdělení již schváleného zisku v průběhu celého účetního období (§ 34 odst. 1 ZOK). Stejná úprava se vztahuje i na rozdělení jiných vlastních zdrojů.

Podíly na zisku jsou rozdělovány primárně společníkům společnosti (členům obchodní korporace), jiné osoby se pak mohou podílet na zisku a na ostatních vlastních zdrojích pouze v případě, kdy toto připouští společenská smlouva. Znění společenské smlouvy není možné nahradit pouhým hlasováním na valné hromadě.

Výplatu podílu na zisku či jiných vlastních zdrojích schvaluje valná hromada. O skutečném vyplacení (peněžním toku) rozhoduje statutární orgán na základě splnění zákonem uvedených podmínek. Pokud splněny nejsou, podíly se nevyplatí.

Splatnost podílu na zisku a jiných vlastních zdrojích je do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady, ledaže společenská smlouva či valná hromada rozhodnou jinak (§ 34 odst. 4 ZOK).

 Nahoru4.2. Podmínky omezující a regulující výplatu podílů na zisku a jiných vlastních zdrojích

Pro možnost rozdělení podílu na zisku, stejně tak i pro rozdělení jiných vlastních zdrojů k výplatě společníkům, platí řada pravidel, přičemž většina z nich byla novelou pozměněna.

Pokud by nejvyšší orgán společnosti rozhodl o rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů v rozporu se zákonem, pak se na rozhodnutí hledí jako na neplatné (jako by nebylo přijato) a není možné podle něj podíly na zisku či jiná plnění z vlastního kapitálu vyplatit. Pokud bude platně přijat návrh na rozdělení jiných vlastních zdrojů, usnesení by mělo obsahovat uvedení účtu vlastního kapitálu, který bude rozdělením snížen.

V neposlední řadě je nutné připomenout, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku či s vyplacením jiných vlastních zdrojů v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře (§ 34 odst. 3 ZOK).

 Nahoru4.2.1. Test na maximální výši podílu

Základní podmínka definující maximální částku k rozdělení na výplatu podílů na zisku platí pro všechny kapitálové (nikoliv osobní) obchodní společnosti a pro družstva. Nově dochází k rozšíření působnosti pravidla také na výplaty jiných vlastních zdrojů a zpřesnění konstrukce podmínky:

Maximální částka k rozdělení zisku či výplaty z jiných zdrojů je dána rozdílem (§ 34 odst. 2 ZOK):

(+/-) Výsledek hospodaření aktuálního posledního skončeného období

(+/-) Výsledek hospodaření minulých let

Jedná se o kumulaci účtů 428 – Nerozdělený zisk minulých let, 429 – Neuhrazená ztráta minulých let, 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let)

+ Ostatní fondy, které nejsou účelově vázány ohledně svého použití

- Příděly do rezervních a jiných "povinně" tvořených fondů ze zákona či podle společenské smlouvy

Pojem ostatní fondy, které nejsou účelově vázány, lze definovat pomocí účtů, na kterých jsou zachyceny. Mezi zdroje, které nejsou účelově vázány, patří (viz tabulka výše) tyto účty:

412 – Vkladové či emisní ážio

413 – Ostatní kapitálové fondy

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

42X – Fondy tvořené ze zisku

Fondy tvořené ze zisku do skupiny "účelově vázaných" nepatří v případě, kdy je účetní jednotka tvoří k volnému použití a tento zdroj neváže k předem definovanému účelu. Tyto fondy je možné označit jako volný, disponibilní zdroj k rozdělení. Naopak, pokud účetní jednotka vytvoří podle svého zakladatelského dokumentu (například společenské smlouvy), nebo vnitřního účetního předpisu například Fond zaměstnaneckých benefitů, který je určen právě k tomuto účelu, pak tento fond patří mezi vázané zdroje. Mezi vázané zdroje by patřily i fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis (například obchodní zákoník nebo ZOK), či jsou tvořeny podle zakladatelského dokumentu společnosti.

Fondy, které jsou účelově vázány, není možné považovat za volný disponibilní zdroj a není možné je použít k rozdělení. Mezi zdroje, které jsou účelově vázány, patří kromě výše definovaných fondů také účty:

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

421 – Rezervní fond či rezervní fond na vlastní akcie

Pojem "příděly do povinně tvořených fondů" se váže právě k fondům, které účetní jednotka tvoří buď povinně na základě právního předpisu (například rezervní fond, či fond na vlastní akcie), nebo na základě zakladatelského dokumentu.

 Nahoru4.2.2. Test na výši vlastního kapitálu

Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud k poslednímu dni posledního účetního období vlastní kapitál (nebo vlastní kapitál po rozdělení zisku či vlastních zdrojů) z řádné nebo mimořádné účetní závěrky není vyšší, než upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které jsou účelově vázány a účetní jednotka s nimi nemůže volně disponovat (§ 40 odst. 1 ZOK). Stejný stav musí být zachován i po rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů.