Právní úkony dlužníka neúčinné přímo ze zákona

6.3.2.1

Právní úkony dlužníka neúčinné přímo ze zákona

JUDr. Jolana Maršíková

Úprava IZ platná do 31. 12. 2013 stanovila několik případů, ve kterých byly právní úkony (právní jednání) dlužníka stiženy jejich neúčinností (bez dalšího) ze zákona.  

Jednalo se o neúčinnost

1. právních úkonů, jimiž dlužník po nastolení účinků zahájení insolvenčního řízení porušil zákaz nakládání s majetkem náležejícím do majetkové podstaty stanovený v § 111 IZ,
2. při konkursu (s neúčinností nastolenou prohlášením konkursu) ohledně
   1. právních úkonů, jimiž dlužník nakládal s majetkem náležejícím do majetkové podstaty po prohlášení konkursu a tedy poté, co dispoziční oprávnění k tomuto majetku přešlo na insolvenčního správce (§ 246 odst. 2 IZ),
   2. práv na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení [§ 248 odst. 2 IZ, k tomu srov. též § 109 odst. 1 písm. b) IZ],
   3. věcných břemen zatěžujících majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (§ 248 odst. 3 IZ).

Podle ust. § 235 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) neúčinnosti dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které IZ označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o odpůrčí žalobě insolvenčního správce, není-li dále stanoveno jinak. Teprve na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž neúčinnost právního úkonu dlužníka na základě odpůrčí žaloby insolvenčního správce vyslovil, lze pak plnění, které tímto úkonem z majetkové sféry dlužníka ušlo, sepsat do majetkové podstaty. K tomu viz výklad v části Neúčinnost právních úkonů, odpůrčí žaloba.

Neúčinnosti právního úkonu dlužníka se tedy lze zásadně dovolat jen v incidenčním řízení odpůrčí žalobou [viz § 159 odst. 1 písm. d) IZ], ledaže IZ – tam, kde právní úkon učiněný po nastolení účinků zahájení insolvenčního řízení prohlašuje za neúčinný – výslovně stanoví, že se citované ustanovení § 235 odst. 2 IZ neužije, a že tedy neúčinnost nastává bez dalšího ze zákona (bez potřeby vést o tom incidenční spor).

Ve smyslu uvedeného od 1. 1. 2014, zavedením citované nové dikce § 235 odst. 2 IZ, nastává neúčinnost – bez dalšího - ze zákona již jen co důsledek prohlášení konkursu na majetek dlužníka, a to jen v případě:

• Ad B./a) shora, tedy dle ust.§ 246 odst. 2 IZ, pro který je užití §…