Projednání
konečné zprávy a vyúčtování
Přezkoumání konečné
zprávy a vyúčtování
Předloženou konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování
insolvenční soud přezkoumá z hlediska jejich formální a věcné správnosti ( § 304 odst. 1 IZ). Jejich zjištěné nedostatky se pokusí po slyšení insolvenčního správce
odstranit, tak aby konečná zpráva a vyúčtování byly způsobilé k jejich
projednání. V tom směru může dát insolvenčnímu správci konkrétní pokyny (dle § 11 IZ) jak konečnou zprávu s vyúčtováním doplnit, upravit či zcela přepracovat.
Uvědomění o konečné
zprávě a vyúčtování
Jestliže
je konečná zpráva s vyúčtováním bezvadná, insolvenční soud o ní dle
§ 304 odst. 2 IZ uvědomí účastníky řízení (dlužníka a věřitele) tím, že ji zveřejní vyhláškou (na úřední desce soudu a v insolvenčním rejstříku
- § 71 odst. 3 IZ), s poučením o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy
v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat u insolvenčního soudu námitky,
a to ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení doručí insolvenční soud insolvenčnímu
správci k vyjádření.
Opožděné námitky
Jelikož
zákon výslovně nestanoví, že k námitkám, jež nebyly ve stanovené lhůtě u
insolvenčního soudu podány, se nepřihlíží, a jelikož tito věřitelé by nemohli
svůj nesouhlas s takto projeveným závěrem soudu o opožděnosti jejich námitek
uplatnit ani prostřednictví odvolání proti rozhodnutí o konečné zprávě a vyúčtování,
když podle § 304 odst. 5 IZ mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání jen věřitelé, jejichž námitkám
nebylo vyhověno (nebyly při jednání konaném dle odstavce 4 - tj. po jejich
projednání - shledány důvodnými), dovozujeme, že i opožděně podané námitky
vezme insolvenční soud v potaz a věřitele, kteří je podali, předvolá k
jednání. “Irelevantnost„ námitek vyjádří až při rozhodování o
konečné zprávě tak, že - aniž by se zabýval jejich věcnou podstatou
- nahlíží na ně bez dalšího jako na námitky nedůvodné a podle toho o
věci rozhodne (viz § 304 odst. 4 IZ a výklad podaný níže).
Nařízení jednání o
konečné zprávě a vyúčtování
Poté,
co uplyne lhůta k podání námitek, a pokud byly podány včasné námitky, teprve
poté, co se k nim insolvenční správce vyjádřil, nařídí insolvenční soud k projednání konečné zprávy a vyúčtování jednání (304 odst. 3 IZ). Jednání
nařídí vždy, tedy i kdyby žádné námitky podány nebyly. Termín a místo nařízeného
jednání se zveřejní pouze vyhláškou na úřední desce insolvenčního soudu
(nikoli též v insolvenčním rejstříku), předvolání k tomuto jednání se zvlášť
doručí:
-
insolvenčnímu správci,
-
dlužníkovi,
- věřitelům,
kteří podali námitky proti konečné zprávě,
- věřitelskému
výboru.
Rozhodnutí o konečné
zprávě a vyúčtování
Na
jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenční soud dle § 304 odst. 4 IZ projedná námitky, které proti ní byly řádně a včas vzneseny, a
podle výsledků jednání rozhodne tak, že
a) předloženou
konečnou zprávu a vyúčtování schválí, jestliže je shledá věcně
správnými a ani námitky proti nim (byly-li podány) neshledal důvodnými, nebo šlo
o námitky, jež nebyly podány včas, nebo
b) odmítne
konečnou zprávu přijmout, jestliže dospěje k závěru, že námitky proti ní
vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek
- v tom případě uloží
insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí;
takovou konečnou zprávu je třeba opět shora popsaným způsobem přezkoumat, zveřejnit,
vyrozumět o ní účastníky, projednat ji a rozhodnout o ní,
nebo
c) nařídí
insolvenčnímu správci konečnou zprávu nebo vyúčtování změnit či doplnit,
pokud některé z konkrétních námitek proti nim shledá důvodnými, avšak jen v
rozsahu, který nemění jejich základní obsah
- v tomto případě
zákon nestanoví, že insolvenční správce předloží v určené lhůtě novou konečnou
zprávu nebo vyúčtování, a máme tedy za to, že za této situace insolvenční
správce dle pokynu insolvenčního soudu provede nařízené drobné doplnění či změnu
konečné zprávy či vyúčtování, v této podobě mu je jako opravenou původní konečnou
zprávu či vyúčtování předloží a je-li úprava provedena řádně, insolvenční soud
je (ve znění jejich opravy) schválí, a to aniž by bylo nutno nařizovat za tím účelem
další jednání (námitky již byly projednány a uvedeným postupem jim bylo vyhověno).
V této
souvislosti poukazujeme na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.
zn. KSUL 44 INS 1175/2011, 3 VSPH 1682/2012-B ze dne 27. 6. 2013, podle
nichž neuvedl-li insolvenční správce v konečné zprávě
pohledávku, která u něj byla uplatněna jako pohledávka za majetkovou podstatou,
již neuhradil z důvodu, že podle něj nenáleží mezi pohledávky za podstatou, musí insolvenční soud v rámci projednání konečné zprávy zkoumat
opodstatněnost námitky dotčeného věřitele v tom směru vznesené, tedy to zda předmětná pohledávka v konečné zprávě měla být mezi neuspokojenými
pohledávkami za podstatou uvedena či nikoli (tj. zda je po právu a zda jí
právo na přednostní uspokojení - za podstatou - náleží); této povinnosti insolvenční soud není zbaven ani v případě, že věřitel nepodal žalobu,
jíž by se splnění takové pohledávky domáhal žalobou podanou proti insolvenčnímu
správci dle § 203 odst. 4 IZ. K tomu citujeme
z odůvodnění“
„Jak již vysvětlil Vrchní sud
v Praze např. v usnesení sp. zn. KSUL 45 INS 1285/2008, 1 VSPH
42/2009-B ze dne 18. 5. 2009 k uspokojení pohledávek za majetkovou
podstatou dle § 168 IZ a pohledávek jim na roveň postavených dle § 169 IZ (jakož i nároků zajištěných věřitelů dle § 298 a § 299 IZ) dochází kdykoli v průběhu konkursu, ovšem oproti předchozí úpravě
konkursního řízení provedené zákonem o konkursu a vyrovnání se tak
v konkursu vedeném v insolvenčním řízení musí stát vždy ještě před vydáním
rozvrhového usnesení. Proto je také otázka, zda a v jakém rozsahu byly
tyto přednostní pohledávky v konkursu již uspokojeny, předmětem projednání
v rámci konečné zprávy, a podle výsledků zjištění v tom směru a dalších
výsledků konkursu následuje některý ze zákonem předvídaných procesních postupů.
Tím je buď úplné uspokojení případných dosud neuhrazených pohledávek za
majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, provedené dle § 305 odst. 1 IZ po zapravení zajištěných pohledávek v rozsahu stanoveném v § 298 a § 299 odst. 1 IZ a následované rozvrhem dle § 306 IZ, nebo zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ, jemuž při
existenci dosud neuhrazených přednostních pohledávek uvedených v § 296 odst. 1 IZ a při současné existenci prostředků použitelných dle § 297 odst. 1 IZ k jejich úhradě předchází rozhodnutí o uspokojení takových
pohledávek dle § 297 odst. 2 IZ.
Tomu odpovídá požadavek zákona, aby
insolvenční správce obsáhl v konečné zprávě jak přehled všech pohledávek
v režimu za majetkovou podstatou, které již uspokojil, tak i přehled
takovýchto pohledávek, které uspokojit zbývá, tj. stávajících (již vzniklých)
pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny, ač jim podle správce právo na
uspokojení v režimu za podstatou náleží ( § 302 odst. 2 písm. a) IZ). Není-li takových neuspokojených přednostních pohledávek,
uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovně. Zjištění o
uspokojených a dosud neuspokojených přednostních pohledávkách je - jak již řečeno
- rozhodné pro další postup v konkursu, a nebude-li konečná zpráva co do
tohoto údaje některým z účastníků…
