Stanovy akciové společnosti a jejich změna

4.2

Stanovy akciové společnosti a jejich změna

Mgr. Pavla Krejčí

 NahoruVymezení

Stanovy akciové společnosti jsou jejím základním statutárním i zakladatelským dokumentem. ZOK totiž na rozdíl od obchodního zákoníku nepřipouští založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií, a proto opustil i koncepci dvoufázového založení akciové společnosti, tedy sepis zakladatelské smlouvy či listiny a následné přijetí stanov na ustavující valné hromadě. K založení akciové společnosti se vyžaduje pouze přijetí stanov. Stanovy musí být pořízeny ve formě veřejné listiny, tedy ve formě notářského zápisu (§ 776 odst. 2 ZOK). Pokud by stanovy formu notářského zápisu neměly, pak by byly neplatné a soud by k této neplatnosti přihlédl i z úřední povinnosti.

Ve stanovách je definována vnitřní struktura společnosti, jsou v nich blíže vymezeny orgány společnosti a další zákonem vyžadované údaje. Stanovy jsou po právní stránce považovány za smlouvu sui generis a sdílejí osud společnosti. Každá změna skutečností, které jsou v nich zachyceny, vyžaduje současně změnu stanov.

 NahoruNáležitosti stanov obligatorní

Stanovy musí po celou dobu existence společnosti obsahovat:

a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti,

b) výši základního kapitálu,

c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, formu, zda jsou listinné nebo zaknihované, údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou listinné akcie imobilizovány,

d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,

e) počet hlasů spojených s jednou akcií, celkový počet hlasů ve společnosti a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a mají-li být vydány akcie bez hlasovacího práva, obsahují stanovy i počet hlasů spojených s jednou akcií pro případ, že vlastník této akcie může hlasovat na valné hromadě,

f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen,

g) jiné údaje, které stanoví zákon, kterými jsou:

• sídlo,

• výbor pro audit.

 NahoruNáležitosti stanov při založení

Stanovy musí při založení společnosti obsahovat také:

h) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,

i) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,

j) tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i údaje o akciích, které budou za tento nepeněžitý vklad vydány, uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a určení znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu,

k) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,

l) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,

m) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy volených orgánů společnosti,

n) určení správce vkladů,

o) mají-li být vydány zaknihované akcie, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

 NahoruFakultativní náležitosti stanov

Stanovy mohou dále obsahovat například:

p) dobu, na kterou je společnost ustavena,

q) zřízení rezervního fondu,

r) zřízení dalších orgánů společnosti,

s) postup při změně stanov společnosti,

t) poskytnutí zvláštních výhod osobám, které se zúčastnily založení společnosti,

u) zvýhodněné akcie pro zaměstnance atd.

Ad a) Firma a předmět podnikání nebo činnosti

Pojem obchodní firmy je definován v § 423 NOZ a je jí myšleno jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Každá akciová společnost může mít pouze jednu obchodní firmu. Ta nesmí být zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele a ani nesmí působit klamavě. Výjimka je stanovena v § 426 NOZ, a to pro případ, kdy je více obchodních závodů spojeno do podnikatelského uskupení. Pak mohou jejich obchodní firmy obsahovat shodné prvky; i tak však musí být veřejnost schopna jednotlivé subjekty odlišit.

Pojem podnikání je definován v § 420 odst. 1 NOZ a je jím myšlena samostatná činnost vykonávaná:

• na vlastní účet,

• na vlastní odpovědnost,

• za účelem dosažení zisku (výdělečná),

• živnostenským nebo obdobným způsobem (např. zemědělství),

• soustavně.

Akciová společnost nemusí být založena pouze za účelem podnikání, ale může být založena i za jiným účelem. V takovém případě je třeba do stanov definovat předmět činnosti akciové společnosti.

Ad b) Výše základního kapitálu

Základní kapitál akciové společnosti je souhrnem všech vkladů akcionářů. Jeho výše se vyjadřuje v českých korunách a činí alespoň 2 000 000 Kč. Pokud akciová společnosti vede účetnictví podle zvláštního zákona v eurech, pak je minimálně přípustná výše základního kapitálu 80 000 EUR (§ 246 ZOK). V ZOK chybí přechodné ustanovení pro akciové společnosti, které mají doposud základní kapitál 1 000 000 Kč. Z toho se vyvozuje, že u těchto akciových společností je třeba základní kapitál navýšit, a to nejméně na hodnotu 2 000 000 Kč.

Ad c) a d) Údaje týkající se akcií

Ve vztahu k akciím musí stanovy obsahovat následující údaje:

• počet akcií,

• jmenovitou hodnotu akcií.

• formu akcií, zda jsou listinné nebo zaknihované,

• popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií,

• popřípadě údaj, zda jsou listinné akcie imobilizovány,

• název a popis práv spojených s akciemi různých druhů, pokud mají být dle stanov vydány.

 NahoruJmenovitá hodnota akcií

Jmenovitá hodnota akcií je peněžním vyjádřením hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu. Souhrn všech jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Pokud bude základní kapitál vyjádřen v eurech, bude i jmenovitá hodnota vyjádřena v eurech. Společnost však může vydat i tzv. kusové akcie, tedy akcie bez jmenovité hodnoty. Ty pak představují stejné podíly na základním kapitálu. V takovém případě však nemůže mít společnost vydány akcie se jmenovitou hodnotou. Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií.

 NahoruForma akcií

Akcie může mít formu cenného papíru na řad (akcie na jméno) nebo na doručitele (akcie na majitele).

 NahoruDruhy akcií

Základním druhem akcie je akcie kmenová. S kmenovou akcií není spojeno žádné zvláštní právo. ZOK umožňuje vydávání i dalších druhů akcií, ale pouze pokud to připouští stanovy. S těmito akciemi jsou pak spojena zvláštní práva; akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh. ZOK ale výslovně v § 276 odst. 4 zakazuje vydávání akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý pevný úrok nezávislý na hospodářských výsledcích akciové společnosti. Společnost též může vydat prioritní akcie, s nimiž není vůbec spojeno právo hlasovat na valné hromadě. Souhrn jmenovitých hodnot prioritních akcií nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu společnosti (§ 276 odst. 2 ZOK). S akciemi o stejné jmenovité hodnotě nebo s kusovými akciemi mohou být spojena různá práva nebo i různá váha hlasů. Práva spojená s určitým druhem akcií se určí ve stanovách. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh společnosti nebo akcionáře rozhodnout, jaké právo je s akcií spojeno, pokud je z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve stanovách nebo je této vůli obsahově nejbližší; jinak určí, že takové právo s akcií spojeno není.

 NahoruOmezení převoditelnosti akcií

Stanovy společnosti mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však úplně vyloučit. Může se jednat například o omezení převodu pouze na stávající akcionáře či osoby jim blízké nebo o převoditelnost akcií na jméno pouze se souhlasem orgánu společnosti (většinou představenstvo) dle § 271 ZOK a § 272 ZOK.

Ad e) Hlasy spojené s akcií

Právo hlasovat na valné hromadě je jedním ze základních práv akcionářů. Stanovy musí určit počet hlasů vážících se k jednotlivým akciím. Pro každou jmenovitou hodnotu akcie může být určena jiná váha hlasu. Rozdílná hlasovací práva se mohou vázat též k akciím různých druhů, pokud mají být dle stanov vydány – viz ad c). Pokud by akciová společnost vydala takzvané kusové akcie, tedy akcie bez jmenovité hodnoty, pak na každou kusovou akcii připadá jeden hlas, pokud stanovy nepřipouští vydání kusových akcií s rozdílnou váhou hlasů. Mají-li být vydány akcie bez hlasovacího práva, obsahují stanovy i počet hlasů spojených s jednou akcií pro případ, že vlastník této akcie může hlasovat na valné hromadě.

Ad f) a r) Údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen

Stanovy mohou zvolit buď systém monistický či systém dualistický.

 NahoruDualistický systém

V dualistickém systému se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Pak musí být určen též počet členů těchto orgánů, přičemž stanovy mohou určit libovolný počet členů představenstva a dozorčí rady. Dozorčí rada i představenstvo mohou být jednočlenné. Pokud by stanovy tento počet neurčovaly, pak platí, že jsou tyto orgány tříčlenné.

 NahoruMonistický systém

Monistický systém je systém inspirovaný anglosaským právem – orgány jsou valná hromada (nejvyšší orgán), statutárním orgánem je správní rada.

 NahoruDalší orgány

ZOK umožňuje, aby si společnost zřídila i další orgány, přičemž lze předpokládat, že takové orgány budou mít poradní či konzultační funkce. Pokud tomu tak je, měly by stanovy vymezovat veškerou související problematiku, zejména funkce takového orgánu, jeho složení, způsob rozhodování jeho členů apod. Povinně u některých společností musí být zřízen pouze výbor pro audit (viz níže).

Ad g) Jiné údaje, které stanoví zákon

 NahoruSídlo

Právní úprava sídla akciové společnosti se bude řídit § 429 NOZ. Sídlo akciové společnosti musí být ve stanovách určeno alespoň názvem obce, ve které se sídlo nachází (např. Liberec, Pardubice). Do veřejného rejstříku se však bude zapisovat plná adresa sídla. Pokud by stanovy obsahovaly plnou adresu sídla, musí se v případě změny sídla na jinou adresu změnit i znění stanov. Pokud je uvedeno ve stanovách jako sídlo akciové společnosti pouze obec, pak v případě změny sídla v rámci obvodu této obce není nutné stanovy měnit.

 NahoruVýbor pro audit

V některých případech je však zřízení dalších orgánů povinné. Tak je tomu především u tzv. výboru pro audit, orgánu upraveného § 44 a násl. zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona tzv. subjekty veřejného zájmu (jimiž jsou například banky, zdravotní pojišťovny atd.) ke sledování účinnosti vnitřní kontroly a systému rizik, sledování účinnosti vnitřního auditu a jeho funkční nezávislosti (pokud je funkce vnitřního auditu zřízena), sledování postupu sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, doporučuje osobu auditora atd. Členy výboru, kteří jsou nejméně tři (stanovy mohou tento počet pouze zvýšit), jmenuje valná hromada společnosti, a to dle pravidel uvedených v § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, když zákon stanoví odbornou způsobilost vyžadovanou u těchto členů.

Ad h) Údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen

Emisní kurz akcie je hodnota, za kterou emitent akcie vydává. Emisní kurz akcie se jmenovitou hodnotou nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie. Pokud emisní kurz přesahuje jmenovitou hodnotu akcie, pak přebytek nazýváme emisním ážiem. Emisní ážio není součástí vkladu do základního kapitálu. Emisní kurz kusové akcie nesmí být nižší, než je její účetní hodnota. Účetní hodnota kusové akcie se určí tak, že se částka základního kapitálu vydělí počtem vydaných kusových akcií. Také v případě vydání kusových akcií připadá do úvahy emisní ážio.

Stanovy musí vedle emisního kurzu určit též způsob a lhůtu jeho splácení a jakým vkladem bude emisní kurz splacen (peněžitý či nepeněžitý vklad). Ke vkladům viz ad j).

Ad i) V jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti?

Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nepeněžité vklady však musí být do společnosti vneseny ještě před jejím vznikem v plné výši.

Ad j) a k) Bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, údaje týkající se těchto nepeněžitých vkladů

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Předmětem vkladu je věc, kterou se budoucí akcionář zavazuje vložit do akciové společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích ("peněžitý vklad") nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci ("nepeněžitý vklad"). Pokud je vkladová povinnost plněna prostřednictvím nepeněžitého vkladu, pak musí stanovy obsahovat:

• jméno vkladatele,

• popis nepeněžitého vkladu,

• údaje o akciích, které budou za tento nepeněžitý vklad…