Úlevy na veřejnoprávním pojistném koronavirové krizi

2020.13.1

Úlevy na veřejnoprávním pojistném koronavirové krizi

Ing. Martin Děrgel

 Nahoru1. Úlevy na pojistném na sociální pojištění OSVČ

Podnikající nebo jinak samostatně výdělečně činné fyzické osoby a jejich spolupracující osoby jsou pro účely sociálního pojištění označeny jako tzv. osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ"). Úvodem malé pojmové upřesnění. Třebaže se běžně hovoří o "sociálním pojištění", nic takového fakticky neexistuje. Jde jen o zavedenou zkratku, odborný slang, za nímž je nutno v případě OSVČ vidět dva konkrétní druhy pojištění:

• Důchodové pojištění, které upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění p.p. Účelem je finanční zajištění ve stáří, invaliditě, ovdovění či osiření formou důchodu starobního, invalidního, vdovského/vdoveckého a sirotčího. Pro OSVČ je účast na tomto pojištění povinná – až na malé výjimky.

• Nemocenské pojištění, které upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p.p. V případě OSVČ je účelem finanční zajištění v nemoci (karanténě) trvající déle než 14 dnů nebo v průběhu zhruba půlročního období na počátku mateřství. Pro OSVČ je účast na tomto pojištění dobrovolná.

Účast v systému důchodového a případně i nemocenského pojištění ovšem není zadarmo, za každého takto pojištěného pojištěnce je třeba přispívat, resp. platit pojistné příslušné okresní/pražské/brněnské správě sociálního zabezpečení. Problematiku pojistného přitom upravuje další, speciální zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění p.p. (dále jen "ZPSZ").

Každá OSVČ má vůči své okresní/pražské/městské správě sociálního zabezpečení tři hlavní úkoly:

• Platit měsíční zálohy na pojistné, které jsou splatné do konce daného kalendářního měsíce.

• Podat pojistný přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok ("Přehled"), a to do měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání k dani z příjmů za daný kalendářní rok.

• Doplatit pojistné za uplynulý rok přesahující zaplacené zálohy – případně celé pojistné, pokud OSVČ zálohy neplatila – do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled.

Naším předmětem není právní problematika sociálního pojištění OSVČ, takže jen stručně dodejme, že pro účely důchodového pojištění, jeho pojistného a záloh jsou činnosti OSVČ rozděleny do dvou skupin:

• hlavní samostatná výdělečná činnost ("hlavní SVČ"), s níž je vždy spojená povinná účast na důchodovém pojištění, a obecně vyšší minimální pojistné i zálohy během roku, které letos činí 2 544 Kč měsíčně,

• vedlejší samostatná výdělečná činnost ("vedlejší SVČ"):

  • OSVČ vykonává zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění, pobírá důchod starobní či invalidní, rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, nebo osobně pečuje o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby, anebo je tzv. nezaopatřeným dítětem (studenti do 26 let);

  • účast na důchodovém pojištění je povinná pouze, když daňový základ OSVČ přesáhne limit 83 604 Kč (platí pro rok 2020) nebo se OSVČ dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění;

  • platí pro ni obecně nižší minimální pojistné i zálohy na něj, které pro rok 2020 činí 1 018 Kč měsíčně.

Ačkoli máme spadeno na úlevu na sociálním pojištění OSVČ, musíme začít související daňovou úlevou. Ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 dne 16. 3. 2020 bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí o speciálním prominutí příslušenství daně: Poplatníkům daní z příjmů podávajících daňové přiznání se promíjí:

• pokuta za opožděné podání daňové přiznání za rok 2019, pokud bude podáno nejpozději 1. 7. 2020,

• úrok z prodlení daně z příjmů za rok 2019, bude-li uhrazena nejpozději 1. 7. 2020.

Tento generální daňový pardon fakticky umožňuje podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 všem poplatníků v prodloužené lhůtě do 1. 7. 2020, a rovněž jej bez sankce v tomto pozdějším termínu uhradit. Což logicky cílí zejména na podnikající fyzické osoby – OSVČ – jejichž zákonná lhůta pro toto daňové podání zpravidla již skončila dnem 1. dubna 2020. Účelem bylo omezit osobní návštěvy finančních úřadů a reagovat na personální nedostatečnost firemních účetních... Je třeba si ovšem uvědomit, že nejde o posunutí zákonné lhůty pro podání přiznání ani splatnosti daně, ale jen o prominutí sankcí souvisejících s prodlením! Což může mít neblahou dohru, když OSVČ přiznání podá a daň uhradí ještě později, např. 2. 7., kdy ji čeká sankční pokuta za pozdní daňové přiznání a úrok z prodlení – a to pozor – zpětně od zákonem daného termínu 2. dubna 2020!

Takže OSVČ mohou bez sankce a bez žádosti podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 v prodloužené lhůtě až do 1. července 2020. Nicméně zákonným termínem pro toto daňové přiznání OSVČ zůstal 1. duben 2020, pokud nevyužijí služeb poradce ani nemají povinný audit účetní závěrky. Přičemž se nijak nezměnil § 15 odst. 1 ZPSZ, podle kterého musejí OSVČ podat správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 do jednoho měsíce od dne zákonné (!) povinnosti podat daňové přiznání, tedy do pondělí 4. 5. 2020.

Ovšem na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, a také České správy sociálního zabezpečení se dočteme blíže nezdůvodněné paušální prodloužení pro podání pojistného Přehledu za rok 2019:

• "V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se OSVČ umožňuje podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 také v delším termínu bez sankcí, do 3. 8. 2020.

• Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je nutné do 3. 8. 2020 jak tento přehled podat, tak současně také do 3. 8. 2020 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z přehledu vyčíslen."

Legislativně čistší řešení se týká půlročního prominutí placení záloh na pojistné na sociální pojištění OSVČ od března do srpna 2020. Za tímto účelem byl přijat speciální zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Kde je stěžejní text:

• "OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020."

Všechny OSVČ vykonávající hlavní či vedlejší výdělečnou činnost, proto nemusejí od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění. Pokud přesto uhradí některou z těchto záloh, bude použita na úhradu případných splatných závazků vůči správě sociálního zabezpečení a poté záloh na pojistné OSVČ na září až prosinec 2020. Přičemž vůbec nezáleží na výši těchto záloh a není třeba o tuto úlevu individuálně žádat.

Podstatné je, že nejde jen o půlroční odložení splatnosti záloh na sociální pojistné, ale zmíněný zákon efektivně snižuje všem OSVČ toto pojistné za rok 2020 za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březen až srpen samostatná výdělečná činnost, o částku odpovídající aktuální minimální výši záloh na pojistné. Což znamená v případě OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku á 2 544 Kč, a OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 1 018 Kč.

Pro účely důchodového pojištění se prominuté zálohy na pojistné za březen až srpen 2020 považují za zaplacené, a jde díky tomu o dobu důchodového pojištění OSVČ. A aby se nesnižoval průměr příjmů, z nichž se bude OSVČ počítat procentní výměra důchodů, tak zákon stanoví, že ono půlroční období neplacení záloh na pojistné – za březen až srpen 2020 – se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví důchod, považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu. A závěrem pozor na to, že žádná úleva se netýká placení pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ!

 Nahoru2. Úlevy na pojistném na zdravotní pojištění OSVČ

Druhým, neméně důležitým povinným veřejnoprávním pojištěním OSVČ je zdravotní pojištění, kterým se rozumí veřejné zdravotní pojištění dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p.p. Tohoto pojištění jsou povinně účastny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR a ostatní osoby, pokud jsou zaměstnanci českého zaměstnavatele (až na výjimky tzv. vyňatých osob). Pro pojistnou praxi je opět důležitější speciální zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění p.p. ("ZPVZP").

Na rozdíl od sociálního pojištění se pro účely zdravotního pojištění nerozlišuje hlavní a vedlejší SVČ a zdravotního pojištění OSVČ je účastna každá OSVČ bez ohledu na daňový základ. Nicméně také systém tohoto pojištění je komplikován a do určité míry zvýhodněn pro vybrané kategorie osob, a to konkrétně pro OSVČ:

• s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

• která dosáhla "důchodového věku", avšak nesplňuje další podmínky pro přiznání starobního důchodu,

• která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let,

• která je současně zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání alespoň z minimální mzdy,

• která je "státním pojištěncem", za které hradí pojistné na zdravotní pojištění stát (důchodci, studenti atp.).

Na poli zdravotního pojištění jsou zástupci těchto kategorií osob zvýhodněni ve dvou směrech:

• neplatí pro ně minimální vyměřovací základ, takže platí pojistné jen ze skutečného "zisku",

• neplatí pro ně minimální výše záloh, přičemž je-li pro ně souběžné zaměstnání hlavní zdroj příjmů, nemusí platit zálohy OSVČ a pojistné vypořádají až při podání pojistného Přehledu.

Každá OSVČ má vůči své zdravotní pojišťovně tři hlavní úkoly:

• Platit měsíční zálohy na pojistné, které jsou splatné do 8. dne dalšího kalendářního měsíce. Jejich výše letos činí minimálně (kromě zmíněných vybraných kategorií osob) 2 352 Kč.

• Podat pojistný přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok ("Přehled"), a to do měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání k dani z příjmů za daný kalendářní rok.

• Doplatit pojistné za uplynulý rok přesahující zaplacené zálohy – případně celé pojistné, pokud…