Uspokojování pohledávek rozvrhem

16.6.8.2

Uspokojování pohledávek rozvrhem

Mgr. Ivana Mlejnková

Jak je vysvětleno v části 7.8.1, pohledávky v režimu za podstatou uvedené v § 168 IZ a § 169 IZ i zajištěné pohledávky (v rozsahu podle § 167 a § 298 IZ), které mají právo být uspokojeny kdykoliv v průběhu konkursu, musejí být podle § 305 odst. 1 IZ uspokojeny ještě před rozvrhem. Z výtěžku pozůstávajícího po uspokojení těchto pohledávek (a po odečtení předpokládaných výloh spojených s ukončením řízení po § 305 odst. 3 IZ) jsou tak v rozvrhu poměrně uspokojovány ostatní nezajištěné a nepřednostní pohledávky, které byly v insolvenčním řízení zjištěny. Jde o zjištěné:

1. pohledávky, které je nutno do insolvenčního řízení přihlásit (§ 173 IZ), včetně pohledávek zajištěných věřitelů (či jejich částí) neuspokojených vydáním výtěžku podle § 298 IZ a včetně podmíněných pohledávek, jejichž podmínka vzniku již nastala nebo nenastala rozvazovací podmínky a lze je tedy uspokojit,
2. pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení – ve smyslu § 165 odst. 2 IZ – bez dalšího ze zákona za přihlášené, aniž by bylo nutno podat jejich přihlášku; jde např. o pohledávku manžela dlužníka vzniklou po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů podle § 275 IZ, o pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka (finanční instituce), je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f) IZ (§ 373 odst. 1 IZ), o pohledávky uvedené v § 373 odst. 8 IZ nebo – ve smyslu § 24 odst. 4 č. 168/1999 Sb.( věty druhé zákona), o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla – o regresní pohledávky České kanceláře pojistitelů náhrady za plnění podle § 24 odst. 2 písm. b) cit. zákona.

Uspokojení v rozvrhu se samozřejmě může týkat jen těch výše uvedených pohledávek, ohledně nichž soud nevydal pravomocné rozhodnutí, v jejichž důsledku již řádně uplatněná (a zjištěná) není předmětem insolvenčního řízení, tj. ohledně nichž nerozhodl, že bere na vědomí jejich zpětvzetí podle § 184 IZ, nebo o ukončení účasti věřitele podle § 186 IZ pro uspokojení pohledávky či pro jiný důvod jejího zániku (viz část 5.2.5).

V rozvrhu se neuspokojují pohledávky uvedené v § 172 IZ (podřízené a zůstatkové), neboť ty se uspokojují až po všech ostatních pohledávkách (tj. jen pokud na ně po rozvrhu zbude nějaký výtěžek).

Podle § 306 odst. 1 IZ návrh rozvrhového usnesení předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy (viz část 7.7.2). V tomto návrhu –  v souladu s níže popsanými rozvrhovými pravidly – uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (§ 197 a § 201 odst. 3 IZ).

Před předložením rozvrhového návrhu by měl insolvenční správce postupem podle § 227 IZ vyjmout z majetkové podstaty pozůstávající nezpeněžitelný majetek (nedobytné pohledávky) – viz § 302 odst. 1 písm. b) IZ.

Insolvenční správce (ve smyslu § 306 odst. 4 IZ) předloží návrh rozvrhového usnesení také v případě, že některou z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nelze dosud uhradit, neboť:

a) je dosud sporná (protože nebyl skončen incidenční spor vedený ohledně této pohledávky, popř. jde o spornou pohledávku za majetkovou podstatou či spornou pohledávku jí postavenou na roveň, jíž se týkalo odvolání proti konečné zprávě),

b) jde o podmíněnou pohledávku, u níž podmínka jejího vzniku dosud nenastala (k tomu viz výklad k § 251 IZ viz 7.3.4); pro zařazení podmíněné pohledávky do rozvrhu je rozhodný vždy stav ke dni vydání rozvrhového usnesení (§ 306 odst. 4 IZ), tedy to, zda v té době již nastala podmínka jejího vzniku (podmínka odkládací) anebo zda naopak nenastala podmínka jejího zániku (podmínka rozvazovací).

Takovéto sporné pohledávky a pohledávky vázané svým vznikem na podmínku, která dosud nenastala, nemohou být zatím uspokojeny, podmínky pro jejich uspokojení však mohou v budoucnu nastat. Proto § 307 odst. 4 IZ stanoví, že částky připadající na tyto pohledávky se skládají do úschovy u soudu s tím, že jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě (nastane podmínka, na niž je vznik podmíněné pohledávky vázán, nebo dojde ke zjištění sporné pohledávky na základě výsledku incidenčního sporu), vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení, a to k návrhu insolvenčního správce, neboť i při vydání tohoto dalšího rozvrhového usnesení se postupuje podle ustanovení o rozvrhu. Pokud se následně ukáže, že ohledně některé z deponovaných částek připadajících na shora uvedené pohledávky nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, insolvenční soud ji po zjištění této skutečnosti vyloučí z rozvrhu rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Poté insolvenční soud rozvrhne uvolněnou částku z depozita dalším rozvrhovým usnesením. (Jak již dříve řečeno, obdobně se postupuje i ohledně částek vyčleněných podle § 305 odst. 3 IZ na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity).

Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna – § 306 odst. 3 IZ. Pokud již byly v průběhu konkursu některé pohledávky částečně uhrazeny (např. částečným rozvrhem nebo vydáním výtěžku zajištěným věřitelům podle § 298 IZ), nebo jinak zčásti zanikly, uspokojují se tyto zjištěné pohledávky jen v pozůstávající neuspokojené výši. Z výše popsaných pravidel uspokojování podmíněných a sporných pohledávek nezpůsobilých zatím uspokojení, vyplývajících z § 307 odst. 4 IZ, dovozujeme, že i tyto pohledávky je třeba vzít v potaz při určení míry uspokojení pohledávek v daném rozvrhu. Poměrné uspokojení se tedy stanoví tak, jako by byly uspokojovány i uvedené dosud neuspokojitelné pohledávky, ovšem s tím, že rozvrhovým usnesením bude rozhodnuto o příslušném poměrném uspokojení jen ohledně zjištěných pohledávek, jejichž výplatě nic nebrání, a ohledně dosud neuspokojitelných pohledávek bude rozhodnuto, že částky na ně připadající složí insolvenční správce do úschovy u soudu.

Insolvenční soud přezkoumá návrh rozvrhového usnesení předložený insolvenčním správcem, a shledá-li jej věcně správným, vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být jednotlivým věřitelům vyplaceny. Ve výroku usnesení je nutno specifikovat částky určené k výplatě věřitelům i osoby těchto věřitelů. V rozvrhovém usnesení insolvenční soud určí správci lhůtu k jeho splnění, která nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 307 odst. 2 IZ). K tomu je vhodné připojit pro věřitele poučení o způsobu splnění rozvrhového usnesení podle § 307 odst. 3 IZ (viz níže). Pokud mají být v daném případě podle § 307 odst. 4 IZ deponovány částky připadající na uspokojení pohledávek, jež dosud nemohou být v rozvrhu uspokojeny, domníváme se, že insolvenční soud v rozvrhovém usnesení rozhodne i o těchto úschovách, tj. že správci uloží, aby příslušné částky (jež nutno spolu s osobou věřitele specifikovat) v určené lhůtě složil do úschovy u soudu.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 118/2016 ze dne 28. 7. 2016 se závěrem, podle kterého i v poměrech upravených insolvenčním zákonem platí,…