Vymezení některých základních pojmů insolvenčního zákona

2.1.2

Vymezení některých základních pojmů insolvenčního zákona

Mgr. Tomáš Braun

Účelem zavedení terminologie formulované v § 2 IZje obsahové vymezení pojmů, které IZ používá v řadě svých ustanovení. Procesní pojetí zákona založené na existenci jediného (jednotného) insolvenčního řízení našlo svůj výraz v následujících pojmech.

A/ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

- podle § 2 písm. a) IZ se jím rozumí soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek (§ 3 odst. 1 až 4 IZ) nebo hrozící úpadek (§ 3 odst. 5 IZ) a způsob jeho řešení, jímž se podle § 4 odst. 1 IZ rozumí konkurs jako likvidační způsob řešení úpadku a hrozícího úpadku, reorganizace a oddlužení jako sanační způsoby řešení úpadku a hrozícího úpadku, a zvláštní způsoby řešení úpadku, které IZ stanoví pro určité subjekty (finanční instituce – § 367 až 388 IZ) nebo pro určité druhy případů.

Podle usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 5/2014 ze dne 30. 1. 2014, uveřejněného pod č. 61/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se insolvenční řízení člení na několik relativně samostatných fází:

• první přípravná fáze insolvenčního řízení, jež začíná podáním insolvenčního návrhu (§ 97 odst. 1 IZ, část Zahájení insolvenčního řízení) a končí rozhodnutím o úpadku (§ 136 IZ, část Rozhodnutí o úpadku), není-li řízení skončeno jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu uvedeným v § 142 IZ (část Projednání insolvenčního návrhu), či jeho zastavením pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 4 IZ (část Záloha na náklady insolvenčního řízení), anebo zastavením v důsledku neúspěchu návrhu na povolení oddlužení (při jeho odmítnutí, zamítnutí či soudem akceptovaném zpětvzetí) dle § 396 odst. 2 IZ [viz např. závěrečná pasáž části Legitimace a lhůta k podání návrhu pod A)+B)] ,

• druhá fáze insolvenčního řízení, v níž se rozhoduje o způsobu řešení úpadku dlužníka, jež začíná rozhodnutím o úpadku a končí rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, jímž se podle § 4 odst. 2 IZ rozumí rozhodnutí o prohlášení konkursu (§ 148 odst. 1 a § 149 IZ, část 7.2), rozhodnutí o povolení reorganizace (§ 148 odst. 2 IZ, část Rozhodnutí o povolení reorganizace) a rozhodnutí o povolení oddlužení (§ 397 odst. 1 IZ, část Povolení oddlužení). Tato fáze insolvenční řízení nemusí vždy probíhat samostatně až po skončení první přípravné fáze, ale při splnění zákonem stanovených podmínek může být rozhodnuto o způsobu řešení úpadku současně s rozhodnutím, jímž insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka (§ 148 IZ a části Stanovení způsobu řešení úpadku a Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ).

• třetí realizační fázi insolvenčního řízení, jež začíná rozhodnutím o způsobu řešení úpadku a v jejímž rámci se provádí přijatý způsob řešení úpadku,

• čtvrtá závěrečná fáze insolvenčního řízení, jež vede k vlastnímu rozvržení výtěžku zpeněžení majetkové podstaty mezi věřitele a ukončení insolvenčního řízení.

B/ INSOLVENČNÍ SOUD

- podle § 2 písm. b) IZ se jím rozumí nejen soud, před nímž probíhá insolvenční řízení (krajský /městský/ soud jako soud prvního stupně), nýbrž (jak výslovně vyjádřeno s účinností od 1. 1. 2014) i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení (odvolací soud).

K insolvenčnímu soudu jako procesnímu subjektu podle IZ viz část 3.1.

K pojmu insolvenční soud ve vazbě na podávání přihlášek pohledávek viz § 173 odst. 1 IZ (část Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek) a z judikatury usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 3/2012 ze dne 29. 2. 2013, uveřejněné pod č. 84/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) IZ je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ustanovení § 173 odst. 4, věty druhé, IZ přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.

Pokud je v IZ použit výraz soud, jde o obecný soud (viz např. § 232 IZ).

C/ INSOLVENČNÍ NÁVRH

- podle § 2 písm. c) IZ se jím rozumí návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu (k insolvenčnímu návrhu a zahájení insolvenčního řízení viz § 97 odst. 1 IZ a část Zahájení insolvenčního řízení).

D/ INCIDENČNÍ SPOR

- podle § 2 písm. d) IZ se jím rozumí spor vyvolaný insolvenčním řízením, o kterém tak stanoví IZ, projednávaný v rámci insolvenčního řízení.

Pojem "incidenční" spor vyjadřuje okolnost, že jde o spor projednávaný insolvenčním soudem v rámci (a nikoli vně) insolvenčního řízení (§ 160 odst. 1 IZ a část Obecná charakteristika incidenčních sporů),

K této povaze incidenčního sporu (ve vztahu k uplatňování nových skutečností a důkazů podle OSŘ) viz např. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 86/2016 ze dne 27. 9. 2018 (citace z odůvodnění):

"Je-li (pro účely IZ) incidenční spor sporem vyvolaným insolvenčním řízením (o kterém tak stanoví IZ), projednávaným v rámci insolvenčního řízení (§ 2 písm. d/ IZ, § 160 odst. 1 IZ), pak je odtud zjevné, že (v každém případě) ty skutečnosti nebo důkazy, které tvořily součást insolvenčního spisu před zahájením incidenčního sporu, jsou pro insolvenční soud který takový incidenční spor rozhoduje, přirozeným zdrojem poznatků jako skutečnosti nebo důkazy, jež mohou mít případně vliv na skutkový stav věci rozhodované incidenčním sporem, a v tomto…