Vymezení předmětu insolvenčního zákona

2.1.1

Vymezení předmětu insolvenčního zákona

Mgr. Tomáš Braun

V úvodním ustanovení zákon tradičně vymezuje předmět úpravy, tj. okruh společenských vztahů, na které se použije.

Úprava insolvenčního zákona je podle § 1 IZurčena k řešení úpadku dlužníka či jeho hrozícího úpadku (§ 3 IZ) v rámci soudního (insolvenčního) řízení, a to některým ze zákonem stanovených způsobů.

Užitím některého ze zákonem upravených způsobů řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka, který byl v insolvenčním řízení rozhodnutím soudu zjištěn, má být dosaženo uspořádání majetkových vztahů dlužníka k osobám dotčeným jeho úpadkovým stavem (především k jeho věřitelům) a co nejvyšší a přitom (jelikož jde o "kolektivní" řízení) zásadně poměrné uspokojení dlužníkových věřitelů.

Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku jsou dle § 4 odst. 1 IZ

a) konkurs

- tradiční způsob řešení úpadku, který je univerzální (použitelný pro řešení úpadku u každého dlužníka), beznávrhový (není k němu zapotřebí návrhu) a nikoli sanační (ve výsledku není spojen s žádným benefitem pro dlužníka), který je založen na poměrném uspokojení dlužníkových věřitelů ze zpeněžení majetkové podstaty, tedy především ze zpeněžení stávajícího i v konkursu nově nabytého majetku dlužníka a z jeho příjmů v zákonem stanoveném rozsahu - viz část Charakteristika konkursu;

b) návrhové, sanační způsoby řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka využitelné v zákonem stanovených případech, jimiž je

• reorganizace určená pro podnikatele, jejímž smyslem je zachovat - prostřednictvím schváleného reorganizačního plánu - provoz dlužníkova podniku za postupného uspokojování pohledávek věřitelů - viz část Charakteristika reorganizace;

• oddlužení určené pro právnické osoby – nepodnikatele a pro fyzické osoby nepodnikatele i podnikatele, které nemají dluhy z podnikání, nebo jen takové, které podle IZ procesu oddlužení nebrání; oddlužení (na rozdíl od reorganizace) může navrhnout výhradně sám dlužník a lze je provést formou zpeněžení majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (popřípadě – s účinností od 1. 7. 2017 splátkovým kalendářem spojeným se zpeněžením celé majetkové podstaty nebo její určené části); při úspěšném završení oddlužení, v němž uhradil pohledávky nezajištěných věřitelů alespoň v minimálním zákonném rozsahu, může být zbaven povinnosti k placení zbytku jeho dluhů - viz část Charakteristika oddlužení a přehled zásadních změn jeho právní úpravy .

Do jisté míry zvláštním způsobem řešení úpadku je podle § 4 odst. 1 písm. d) IZ

• - pro určitý druh případů tzv. nepatrný konkurs aplikovatelný v případech "drobných úpadců", jenž by měl v důsledku zjednodušení procesních postupů zrychlit průběh insolvenčního řízení (§ 314 a 315 IZ – viz část Nepatrný konkurs);
• - pro určité subjekty tzv. speciální úpadek institucí poskytujících finanční služby (úvěrových institucí, pojišťoven a zajišťoven), jehož úpravu do českého práva implementuje komunitární směrnice ES (§ 367 až 388 IZ – viz části Nařízení Rady (ES) č. 2015/848 a 10).

Jednotlivé způsoby řešení úpadku jsou upraveny ve druhé části IZ (§ 244 až 418), jejíž aplikace má v případě odchylek od obecné úpravy obsažené v první a třetí části IZ (pod označením Základní, resp. Závěrečná ustanovení) přednost.

K tématu rozhodování o způsobu řešení úpadku viz podrobný výklad v částech Stanovení způsobu řešení úpadku a Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku .

V souladu se zásadou teritoriality stát prostřednictvím IZ vykonává svou působnost nad všemi osobami (fyzickými či právnickými) nacházejícími se na jeho území, vyjma osob uvedených v § 6 IZ, jenž upravuje výjimky z této osobní působnosti (exempce), k němuž insolvenční soud přihlíží z úřední povinnosti.. Přitom nemožnost aplikace IZ působí vůči některým osobám absolutně (odstavec 1), kdežto u jiných osob je výluka z působnosti IZ časově omezena (odstavec 2).

Z působnosti IZ jsou dle § 6 odst. 1 IZ zcela vyňaty tyto subjekty:

a) stát

b) územní samosprávní celek (tj. kraj nebo obec)

- to však neznamená, že by insolvenčním řízením nebylo možno postihnout majetek, který územně samosprávní celky, např. kraje, svěřily do správy svých příspěvkových organizací (např. nemocnic); na takový majetek je třeba pro tyto účely pohlížet jako na majetek příspěvkové organizace kraje,

c) Česká…